Svěřenské fondy: Jaká novinka se objevila v oblasti zápisu svěřenského fondu?

Po delší době vám opět přinášíme rozhovor s Mgr. Petrem Dudou, notářským kandidátem a zástupcem Mgr. Šimona Kleina, notáře v Praze, ve kterém vás opět seznámíme s novinkami z praxe. Petra Dudu můžete znát nejenom jako profesionála, který již vysvětloval několik postřehů v našich článcích na blogu ASSF, ale také jako jednoho z přednášejících na školeních probíhajících pod hlavičkou Asociace správců svěřenských fondů.

Pane magistře, stejně jako je tomu u obchodních korporací a družstev, mohou notáři zapisovat svěřenské fondy přímo do evidence svěřenských fondů. Bylo tomu tak vždy? Jaký byl vývoj?

Ano je tomu tak, svěřenský fond může být zapsán přímo notářem. Statut svěřenského fondu musí být vždy přijat ve formě notářského zápisu, protože se jedná o jakousi ústavu svěřenského fondu. A právě díky tomu, že notář sepíše ten takzvaný „podkladový notářský zápis“, může ten příslušný notář zapsat svěřenský fond přímo do evidence svěřenských fondů. Je potřeba zdůraznit, že zápis do evidence může provést pouze ten notář, který sepsal podkladový zápis.

Takže není možné založit svěřenský fond v Brně a pak ho dát notáři v Plzni k zápisu?

Přesně tak, takový postup není možný.

Ale abychom nezamluvili vývoj zápisu svěřenského fondu.

Zprvu se svěřenské fondy neevidovaly nikde, neexistovala žádná evidence. Pokud se svěřenský fond někde objevil, byly to ostatní veřejné seznamy a rejstříky, jako obchodní rejstřík nebo katastr nemovitostí. Pokud například byla vložena nemovitost do svěřenského fondu, tak jeden z důkazů existence fondu byl právě zápis v katastru.  Svěřenský fond vznikl vyčleněním majetku, přijetím správy správcem fondu a přijetím statutu. Toť bylo vše.

Tento stav, kdy evidence zcela chyběla, nebyl úplně vyhovující a nedosahoval míry právní jistoty, na kterou jsme v naší zemi zvyklí. Proto vznikla evidence svěřenských fondů, která byla od 1. 1. 2017 povinná. Bylo též zavedeno přechodné období do 1. července 2018, do kdy se starší fondy musely nechat zapsat do evidence, jinak by zanikly. Svěřenský fond tak nově vznikal až zápisem do evidence svěřenských fondů.

Zprvu se jednalo samostatnou evidenci, která nebyla propojena s informačním systémem veřejných rejstříků (obchodní rejstřík). To se změnilo od 1. 3. 2021, kdy se zápis svěřenských fondů přesunul do informačního systému veřejných rejstříků. Tento přesun sice nebyl bezbolestný, ale největší výhodou bylo to, že se sjednotilo rozhraní, kterým se faktický zápis sjednotil.

V současnosti zápis svěřenských fondů probíhá vesměs hladce.

Co znamená „vesměs hladce“?

Potýkáme se se spíše okrajovou záležitostí související se zápisem do evidence svěřenských fondů, a sice se soudním poplatkem za zápis fondu. Jeden z rejstříkových krajských soudů začal z ničeho nic vybírat soudní poplatek, a to třeba i za rok starý zápis.

Jak je to možné?

Krajský soud v Hradci Králové, jako jediný rejstříkový soud v republice požaduje poplatek za zápis svěřenského fondu ve výši 2 700 Kč. Podle mého názoru soud nesprávně a za použití analogie podřadil zápis svěřenského fondu pod jednu z položek zákona o soudních poplatcích.

Je možné se proti takovému rozhodnutí nějak bránit? Případně jakými argumenty se lze bránit?

Bránit se určitě jde. Podali jsme příslušná odvolání a nyní čekáme na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

Myslím si, že naše argumentace je silná a přesvědčivá. Předně je třeba vzít v potaz, že položka 39 odst. 1 písm. b) stanoví poplatek za „první zápis osoby do veřejného rejstříku, s výjimkou akciové společnosti nebo spolku“. Svěřenský fond však v žádném případě není osobou a ani zákonem o soudních poplatcích není za osobu považován. Na jiném místě zákon oba pojmy rozlišuje – § 11 odst. 1 písm. k) zákona o soudních poplatcích, kde se hovoří o výmazu osoby nebo svěřenského fondu.

Skutečnost, že svěřenský fond není osobou, nemůže změnit ani to, že pro účely některých jiných předpisů je svěřenský fond za osobu považován, nebo se na něj mají ustanovení o osobách použít obdobně. V takových případech se vždy jedná o použití výhradně pro účely toho daného zákona, ne však pro účely zákona o soudních poplatcích. Poplatek za zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů notářem není zákonem o soudních poplatcích stanoven, a nelze jej tak vybrat, byť není (na rozdíl od obdobného poplatku za zápis soudem) výslovně od poplatku osvobozen.

Jakýkoli jiný výklad vyžaduje použití analogie a je tedy nesprávný. Jak uvedl ústavní soud ve svém nálezu IV. ÚS 3283/18, k uložení daně či poplatku je dle čl. 11 odst. 5 LZPS vždy třeba výslovná zákonná úprava. Použití analogie u zákona o soudních poplatcích ústavní soud výslovně vyloučil jako protiústavní, jakoukoli mezeru či nejasnost může dle závazného výkladu ústavního soudu odstranit pouze zákonodárce sám.

Takže jestli to správně chápu, výslovná úprava osvobození zápisu svěřenského fondu do evidence neexistuje?

Tato část zákonné úpravy je nepřesně sepsána, a vznikla tak drobná mezera v zákoně. Rejstříkový soud ji vyložil za pomocí analogie (příměru). Ovšem jak jsem říkal, pokud by bylo použití analogie u zákona o soudních poplatcích vůbec přípustné, mnohem spíše by bylo na místě analogicky aplikovat § 11 odst. 1 písm. m) zákona o soudních poplatcích a rozhodnout, že přímý zápis svěřenského fondu notářem je od poplatku osvobozen.

Neexistuje například nějaký precedens, předchozí judikatura nebo něco co by mohlo na tento případ dopadnout a pomoci?

Judikatura na tento konkrétní případ bohužel neexistuje. Budeme pravděpodobně první. Na druhou stranu Vrchní soud již rozhodoval v podobném případě u zápisu do evidence skutečných majitelů. Vrchní soud v Praze ve sp. zn. 14 Cmo 127/2019 nebo Vrchní soud v Olomouci ve sp. zn. 8 Cmo 150/2019 rozhodly ve věcech soudního poplatku za zápis skutečného majitele (kde byla situace v zásadě stejná, jen otočená), že není v souladu se zásadou spravedlivého a rozumného výběru daní a poplatků, aby se za stejný úkon provedený jedním subjektem (soudem) poplatek platil a za úkon provedený jiným subjektem (notářem) se neplatil poplatek vůbec žádný.

To vypadá skutečně na silnou argumentaci. Předpokládám, že není možné předvídat rozhodnutí odvolacího soudu? Kdy je možné rozhodnutí očekávat?

Moře a soudy jsou nevyzpytatelné. Lhůta pro rozhodnutí odvolacího soudu bohužel neexistuje, ale předpokládám, že nijak extrémně dlouho odvolání trvat nebude.

V zásadě platí, že jednotícím principem soudních poplatků za zápis soudem a za zápis notářem je, že poplatek za zápis notářem je vždy nižší, nikoli vyšší než za zápis soudem. Hlavním důvodem, proč byl institut přímého zápisu notářem vůbec zaveden, je totiž snaha ulevit rejstříkovým soudům. Tomu pak odpovídá snížená sazba soudního poplatku za přímý zápis notářem, která má účastníky motivovat, aby zápis soudem volili jen ve výjimečných případech. I důvodová zpráva k dotčeným bodům přímo říká: „Navrhuje se osvobození od soudního poplatku v případě zápisu svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů, změny zápisu nebo výmazu svěřenského fondu. Záměrem je nezvyšovat dále náklady, které jsou spojeny se zřízením a fungováním svěřenského fondu.“  To si myslím je hlavním argument, který je na naší straně.

X