Rozumím. Abychom ale neutekli od tématu, jaké další kontroly, které musí správce provést?
Další kontrolou je zjistit původ peněz a zda pocházejí z příjmů v souladu s AML zákonem. Zde je úkolem správce zjistit (prohlášením klienta) z jakých zdrojů pocházejí peníze. Zda se jedná o příjmy z podnikání, závislé činnosti, zda se jedná o prostředky získané darem, dědictvím či z úvěru. Pokud by se jednalo například o darované prostředky, vyžádat si kopii darovací smlouvy. V případě že by měl správce podezření, že peníze (majetek) vkládaný do fondu převyšuje majetkové poměry zakladatele, spadla by transakce pod režim podezřelého obchodu, a správce musí požádat zakladatele o konkrétnější doložení původu majetku. Důležité je používat zdravý selský rozum a intuici. Pokud by měl správce podezření, nebo mu něco úplně nesedělo, raději prověřit a zaznamenat, aby nedocházelo k tomu, budou třetí osoby „propírat“ přes fond peníze.
Účel transakce je opět zajímavá a trochu komplikovaná věc, kterou musí správce zjistit. Účel transakce (v našem případě založení svěřenského fondu) je možno primárně zjistit z účelu pro který je fond zakládán. Bývá jím zejména podpora obmyšlených osob (vesměs rodinných příslušníků), zajištění například bytových potřeb, zajištění pro důchod atp. Pokud fond zakládá zakladatel, který je též obmyšlenou osobou s tím, že po jeho smrti, pak budou obmyšlenými osobami jeho děti a účelem je přilepšení k důchodu, pak je podle mého názoru účel prokázán. Pokud by se jednalo o svěřenský fond pro veřejně prospěšné účely, účel bude též potřeba prověřit, zda by nemohl být zneužit ve prospěch skupin s nezákonnými úmysly.
Zmiňoval jste podezřelý obchod. Jak je možné jej poznat? Existuje třeba seznam podezřelých obchodů či jiných obdobných aktivit?
Podezřelý obchod. Podezřelý obchod je velice obecně znějící pojem. Není přesně definován, a i AML zákon obsahuje jen demonstrativní výčet toho, kdy je možno obchod považovat za podezřelý. Podezřelé je například, když:
- klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, nebo provádí složité nebo neobvykle objemné obchody,
- prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
- klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele peněz,
- klientem je občanem státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti praní špinavých peněz,
- správce má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi,
- klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.
Nutno dodat, že o podezřelý obchod se jedná vždy, pokud se jakkoliv (v nejširším slova smyslu) týká osob nebo věcí, vůči nimž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce.
AML zákon rozděluje povinnosti povinné osoby (správce fondu) do skupin, kdy pro každou platí určitá specifika. Dělení je na identifikaci, kontrolu, zesílenou kontrolu a zjednodušenou identifikaci. Ovšem to by bylo na další samostatnou přednášku.
To je vskutku poměrně obsáhlé i v takto zkrácené verzi. Jaké požadavky jsou tedy na klienty jakožto zakladatele fondu kladeny? Nebo spíše jak to prakticky probíhá?
Prakticky to probíhá poměrně jednoduše. K identifikaci klienta jakožto zakladatele postačí okopírovaný občanský průkaz. Samozřejmě s jeho souhlasem kvůli GDPR. Co se týče účelu transakce a původu peněz, tam klient vyplní „dotazník“, jehož kostru jsem pro tyto účely připravil. Některé údaje vyplní, jiné vyškrtá, jiné zakroužkuje. Tento dotazník podepíše a má hotovo. V případě, že je klient zastoupen, vyplní tento dotazník se správcem nebo se svým zplnomocněným zástupcem. Kdyby byly nejasnosti nebo by došlo k chybám z přehlédnutí, tento dotazník s klientem opravím, případně doplním.
K ověření, že klient není skutečně politicky exponovanou osobou je třeba použít internetu a tzv. si ho „vygooglit“. Co se týče osob stižených mezinárodními sankcemi, tak zde je třeba provést kontrolu v tzv. sankčním seznamu, opět přes internet. Ohledně původu peněz je prvním odrazovým můstkem opět prohlášení klienta. Pokud by se jednalo například o starou babičku tady od nás z Nuslí, která celý život pracovala kupříkladu jako vědecký pracovník na Akademii věd, která je již desátým rokem v důchodu, stará se na plný úvazek o vnoučata, a která se rozhodne založit fond „na důchod“ a vložit do něj 400 000 Kč, a současně si přeje, aby lidově řečeno „po její přešel fond na její děti“, tak na tomto není nic podezřelého. Paní má své celoživotní úspory a původ těchto úspor je též jasný. Na druhou stranu, pokud by chtěl fond založit například muž podivného vzezření a oděvu, který má problém se podepsat a formulovat větu, pracuje „na dohodu“ ve sběrně surovin, nemá představu o tom, co svěřenský fond vůbec je a vkládat chce 500 000 Kč, pak se toto jeví jako podezřelý obchod. Při podobném posuzování klienta a transakce je důležité používat zdravý selský rozum a intuici. Pokud mám podezření, nebo mi něco úplně nesedí, raději prověřit a zaznamenat, případně nahlásit FAU.
Správci by měli dávat též pozor na to, aby prostřednictvím fondu klient nevyváděl svůj majetek před existujícími věřiteli. Na to velký pozor.
1 Comment
3sha'n't
2abstracts